PROČ DNES SLUNCE SKRÝVÁ TVÁŘ?
Proč dnes slunce skrývá tvář,
proč jen růže přestaly kvést
i pustá je naše ekvipáž,
stopy lásky smyl déšť,
neustal, krůpěj ti do tvých vlasů zanáší,
modlitba má nestačí.
Kéž jen objeví se zář,
kterou bych skryl pod polštář,
když na noc v lůžko uleháš!
Proč dnes slunce skrývá tvář,
kde zůstal tvůj věčný smích,
ten, který plál jak vích!
Čekám na tvůj příchod,
kdy mě slůvkem odměníš,
čekám slunce východ,
na to velké znamení!
Proč dnes slunce nemá sílu,
dát mi lásku, s kterou žiju,
opět slyšet ptačí křik,
jenž by náš svět změnil v mžik.
Ať mi paprsky cestu v ráj ukáží,
naše láska má pokračování,
sotva známe jeden díl a už jdem zas dál,
obzor náhle ohněm vzplál
a tam, tam se můžem spolu vést,
v království, kde slunce jest.