Jdi na obsah Jdi na menu
 

SÁM V POUŠTI PÍSKU BLÁHOVÝ (Geh) 3:43
hudba : Gerd Rochel, text : Horst Herbert Krause
český text : Karel Vrba
původní zpěv : Bernhard Brink
 
Jen okamžik jsem spatřil zas tvář tvou,
dříve nebo dýl mě ústa tvá zlámou,
slůvka nepovíš (sbor : to víš),
o to víc mě to tíží !
 
Proč nesmím znát, kdy usínáš, vstáváš,
rána samotná, jak stále jsou prázdná,
káva netknutá, obraz tvůj marně shlížím !
 
Snad prokletí nás dělí vším,
jež Mistr sám dých retuší !
Jak prolomím tu starou báj,
kterou já z knížek znám,
oběť svou ti přináším !
 
Sám v poušti písku bláhový
čekám dnes zázrak vzkříšení,
zbourám tu hráz, co ji staví čas,
nechci už stát, tak dlouho stát !
Vím, jaké to máš ty trápení,
vetknuté v rysech očí tvých,
nešťastný ten, kdo kdy spatřil zář,
kterou tak svádí tvoje tvář !
 
Den začíná a úzkost mě schvátí,
silný přitom sláb, jak strom se tu kácím !
Kdo jsem vlastně já,
dál ve tmách kolem tápu !
 
Jen přejde noc a procitneš z plátna,
vejdeš do dveří, ó, můžu tě hřát já,
stále v mysli mám obraz tvůj v starém rámu !
 
Snad prokletí nás dělí vším,
jež Mistr sám dých retuší !
Jak prolomím tu starou báj,
kterou já z knížek znám,
oběť svou ti přináším !
  
Sám v poušti písku bláhový
čekám dnes zázrak vzkříšení,
zbourám tu hráz, co ji staví čas,
nechci už stát, tak dlouho stát !
Vím, jaké to máš ty trápení,
vetknuté v rysech očí tvých,
nešťastný ten, kdo kdy spatřil zář,
kterou tak svádí tvoje tvář !
 
Sám v poušti písku bláhový...