NEJVĚTŠÍ DAR JE ŽÍT (Diamonds and Rust) 4:39
hudba + text: Joan Baez
český text: Karel Vrba
původní zpěv: Joan Baez
Za dávným snem jdeš uličkou postranní
Ji od dětství ty znáš, je stále táž dlážděná
I ty lampy tu jsou.
Jsou svědectvím, že někdo kdys tu žil
V paměti her dětských máš a přátel, co s tebou tu jdou
Někde ve vzpomínkách jsou.
A z barev nevšedních šeď teď lemuje sloupoví
Čas vykousal rez nehezkou, starý kov užírá
Co bylo posvátné.
Jak kroky tvé míří tam do těch míst
Kde vídals mámu svou,
Je dřevěný schod tak trouchnivý
Prach na něj teď usedá.
Ač cítíš, jak jsi stár, dechberoucí pouť říká
Čtyři křížky na svých bedrech máš
S pokorou je máš prostě brát
Vůči stoletým jsi mlád.
Nic neříkej, všechno má svůj pevný řád
I tvá pouť je jenom jedno velké poznání
To, co teď v rukou zvážíš
To bohatstvím je tvým.
Kolikrát zraněn jsi vstal a šel dál
Na pokraji svých posledních sil.
V propasti hluboké jsi žízeň pískem ukojil
A šel na sto tisíc mil.
V dálce se skrývá ten dům, o kterém z mládí ty víš
A jeho dveře zdobí kování
Klíč od nich v srdci ty máš.
Osud je ti dán v tvé knížce životní
A nad hlavou ti hvězdy září
Jedna z nich je ta tvá
Tou se nechej potmě vést.
Až dojdeš k tomu, čemu věříš víc a víc
Pak s klidem sejmi tíhu z duše své
Odpusť i svým hříchům
A to je největší dar, žít jak se má
To sílu ti dá.