ODEŠLA S PODZIMEM
Odešla s podzimem,
s prvním ptačím hejnem,
zahalena v bílý pléd.
Odešla dívka, která byla mou,
odešla s větrem, co odvál čas letních her.
Odešla s prvním úsvitem podzimního rána
a jen vítr, můj němý přítel, ví kam !
Odešla dívka má bez loučení,
odešla náhle bez jakýkoliv vysvětlení.
A jen spadané listí na zemi polehává,
tu a tam si s ním vítr pohrává,
je toho důkazem, že jsem zůstal poražen
letní láskou dívky mé.
A jen spadané listí tu polehává,
polehává na oné cestě, jíž já tehdy šel,
kráčel jsem s ní, co mě v srdci zranila.
Jakoby pozdní čas dával znát,
že léto je to tam a že nastal podzim !
Publikováno Mariánskolázeňské Listy 1998